Kaple Panny Marie Sněžné Budeč

 Nová kaple Panny Marie Sněžné byla zbudována L.P. 2006 - 2007 s pomocí Boží, pod ochranou Panny Marie a díky velkému nasazení a obětavosti p. Františka Fabíka a díky štědrým dárcům a vstřícnosti zastupitelstva.

Pouť je první neděli v srpnu,

mše sv, v ní bývá v úterý jednou za měsíc. Jsou v ní i křty a pohřby, svatba zatím ne.

 Do roku 2007 stala na návsi v Budči, poněkud stranou, stará kaplička. Zub času a nelítostné podnebí na Vysočině se na jejím vzhledu a stavebně technickém stavu nepříznivě podepsal a kaple přestala vyhovovat současným požadavkům.
Zdejší lidé ve své touze po důstojnějším místě pro své modlitby rozhodli o zbourání staré kapličky a stavbě kaple nové.

Stavba kaple

proběhla v letech 2006 – 2008, stavěla firma Ing. Jana Součka na základě plánů Ing arch Karla Roseckého. Hlavním projektantem stavby byl Ing. Milan Pelikán.

Za přítmnosti široké veřejnosti kapli požehnal 3 srpna 2008 Mons. Jiří Mikulášek, generální vikář brněnské diecéze.
Společnými silami projektantů, řemeslníků, ale i zapálených a odhodlaných budečských obyvatel, kteří dílu věnovali mnoho svého volného času, fyzických i duševních sil a nemalých finančních prostředků, se podařilo kaple postavit velice rychle.

Kaple se stala z urbanistického hlediska významnou dominantou, orientačním bodem a stavbou příznivě dotvářející, obraz venkovské návsi. Nemá kolemjdoucí ohromit svou monumentalitou, naopak je svým měřítkem člověku blízká .a přívětivá. Je významnou veřejnou stavbou, místem k setkávání, konání důležitých obřadů, zamyšleni, rozjí mání, získání duševní útěchy a pokání, snad i námětem a inspirací pro malíře a fotografy. 

Stavba kaple Panny Marie Sněžné byla v roce 2009 oceněna v soutěži Stavba Vysočiny 2008 odbornou i laickou veřejností. V kategorii. Stavby občanské vybavenosti získala ocenění odborné poroty, 1. místo a titul PRESTIŽNÍ STAVBA VYSOČINY 2008 pro jednoduché účinné tvarové řešení včetně interiéru, nápadité provedeni mobiliáře v dynamickém pojetí a kvalitní urbanistické zapojeni do prostoru obce.

Historie obce

Nejstarší zprávu o Budči známe ze zápisu v zemských deskách z roku 1377, kdy Jan mladší z Meziříčí před svou cestou do Itálie připisuje dědičně všechen svůj majetek svému strýci Janovi staršímu z Meziříčí. Osada byla zřejmě současně založena s osadou Veselí ke konci 13. století.

Název vesnice je uváděn jako villa Budcye (název se neměnil až do roku 1881). Ves patřila pod farnost Nové Veselí a s tímto pozdějším městečkem (od roku 1536) byly osudy vsi spojeny až do nedávné minulosti. Ves patřila ve středověku pod panství Velké Meziříčí. V roce 1596 je Budeč uváděna jako součást novoveselského statku, který patřil Aleně Berkové z Lom-nice, která vzala do spoluvlastnictví Václava Berku z Dubé, a to až do roku 1617. Od roku 1709 patřila ves, obdobně jako řada dalších okolních vesnic, ždárskému klášteru. Tak jako celé panství, provázelo i tuto ves období hospodářského rozvoje, především za opata Vejmluvy. Se zrušením kláštera císařem Josefem II. v roce 1784 přešla ves patrně pod správu církevního fondu.

Autor Vlastivědy moravské uvádí, že podle pamětníků začala se v Budči asi ve 30. letech předminulého století těžit železná ruda pro vysokou pec v Polničce. Pracovalo tu asi 15 havířů, hlavní šachta byla 50 sáhů (99 metru) hluboká. Havíři se do šachty spouštěli rumpálem, stejně tak rumpálem vytahovali rudu. Voda se ze šachty odváděla štolou k rybníčku u pazderny. Když začal provoz v Polničce upadat, zanikla kolem roku 1890 i těžba rudy v Budči. Novodobý průzkum ložiska byl zahájen v roce 1957. Pro malou vydatnost ložiska však těžba zahájena nebyla.

Osudy obce po II. světové válce jsou ovlivněny změnami v celé společnosti. Vlivem společenských změn dochází k postupnému vylidňování obce, v 50. a 60. letech odešla z obce řada převážně mladých lidí. Tím se snížil počet obyvatel asi z 200 na 150 v roce 1960. V průběhu 60. a 70. let se podařilo tento trend zastavit. V obci se postavila řada nových rodinných domků, vodovod, kanalizace, nové komunikace a chodníky, nové rozvody elektrické energie, osvětlení, postavila se nová budova prodejny, autobusové zastávky a dětské hřiště. Integrací národního výboru pod Nové Veselí došlo k utlumení aktivit až do 90. let minulého století.

Od roku 1990 má Budeč opět svůj obecní úřad.
Budeč se řadí se svými 188 obyvateli mezi menší obce na Česko moravské Vysočině.
Rozkládá se na rozloze 539 hektarů v nad mořské výšce 580 m.n.m. Leží 3 k jihozápadně od Žďáru nad Sázavou.
Západně od vesnice je část katastru součástí Babínské přírodní rezervace, která je součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, vyhlášené 27. června 1970. územím rezervace vede zajímavá naučná stezka.
Nejvyšším bodem katastru je Kopeček (599,5 metrů n. m.), který je současně jedním z bodů evropského rozvodí (hranice povodí Oslavy – Dunaje - a povodí Sázavy - Labe).

Děkujeme za možnost využít letáku vydaného Obecním úřadem Budeč e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. http//www.budec.cz