Kázání ze 3. srpnové neděle

V dnešním druhém čtení jsme vybídnuti k přísné výchově - na sobě a na těch, které nám Pán Bůh svěřil. Jeden člověk, který zasvětil celý svůj život dobré výchově tvrdí toto:

Šťastný je člověk, který byl vychován v časném dětství, že nemůže mít všechno, na co si vzpomene, že ani nemůže dělat všechno, co by se mu líbilo, že existují omezení, která přijme jako danost a nebude se kvůli tomu trápit. Moudří rodiče, kteří ho záhy naučí, že existují hranice, které je nejen nutné vzít v úvahu, ale také ctít. Český termín pro tuhle situaci není sice spisovný, ale je přesný a zní: vocaď až pocaď!

Vznešeně se to nazývá přiměřená frustrační tolerance. Malé dítě je zcela přirozeně sobecké, v tom věkovém období je to nutné a zdravé, a když začne budovat to, čemu se pak říká moje ego nebo moje já, celá řada jeho požadavků je oprávněných a jsou mu plněny. V tomto období je však také žádoucí nastavit již zmíněné hranice a naučit se snášet také odmítnutí. Takzvaná permisivní výchova, což je název pro lenost rodičů se s dítětem handrkovat a vést ho k pravidlům, tohle nesplní, a navíc neumožní části dětské osobnosti, aby dozrála. Dětské magické myšlení považuje odmítnutí přání za odmítání celé jeho bytosti a právě tréninkem spojeným s odříkáním se dítě stává dospělým.

Zde je nutné mu pomoci nastavit jasné hranice (vědeckou češtinou řečeno: vocaď-pocaď), aby vědělo, že některé věci se nedělají, přestože má chuť si je vyzkoušet. Čtyřletý spratek vztekle se válející po zemi v obchodě, protože mu maminka odmítla koupit vyhlédnutou hračku, nebude mít lehkou cestu životem.

Duševní mrzáci

Pěstování a kultivace vztahů je mnohem důležitější než honba za výkony. Na to, aby člověk byl v životě šťastný, je důležitější to, jak umí vyjít s ostatními, než jakákoli prestižní cena. Je třeba si uvědomit, že dokonalost neexistuje a snaha po jejím dosažení děti i dospělé duševně mrzačí. Dokonalý je jen Trump, Kim, Putin a jeden prezident ze středoevropské republiky? Chcete do toho houfu posadit své dítě? Živí lidé, od tří měsíců do 99 let, jsou mnohem významnější pro psychosociální rozvoj než všechny elektronické vynálezy. Tablet a telefon bych dětem nedával do šesti let a pak jejich používání velice omezoval. Skaut, kde se děti učí porovnávat se navzájem, je stokrát lepší příprava na dospělost než všechny kroužky. Knihy jsou stokrát lepšími průvodci než internet, vstup do sociálních sítí nese s sebou nesmírná rizika a skutečně psychologové vědí, proč tam nepouštět nezkušené a nezralé. Otevřenost a přijetí doma jsou tím nejlepším zdrojem pozdějšího pocitu bezpečí a jistoty.

jLKinc