Stromy za zvony
V sobotu 11.4. bylo díky spolupráci městyse, školky Kamarád a myslivců z N. Veselí a Matějova u kruhového objezdu zasázeno 10 stromů. Vznikne tak malá stromová školka u sv. Huberta - patrona myslivců i všech, kdo to s přírodou myslí dobře. Bude tam i jeho obrázek a krátký životopis. Začal jak zapálený lovec a po svém obrácení žil v 8. století jako obětavý otec biskup a dobrodinec vlasti, je zakladatelem města Lutychu v Belgii (obrázek na konci).
Při té příležitosti byly nad městysem u panelu stezky To naše nové Veselí vysazeny 4 buky - na památku čtyř svatých, jimž jsou zasvěceny naše dva nové zvony. Proto ten krajní bude ke cti sv. Václava (1. foto), další tři ke cti sv. Jana Pavla II., sv. Jana Sarkandra a sv. Zdislavy, jimž je zasvěcen druhý zvon. Na obrázcích vidíme panel, 4 nové boučky v blízkosti 5 starých topolů, Ty dosud tvoří dominantu městyse a jsou vidtelné z velké dálky. Jsou to však stromy středního věku a zřejmě brzy začnou stárnout a hynout. Buk je strom dlouhověký a z těch čtyřech může být jednou mimořádná dominanta městyse a velmi brzy velmi bohaté ekologické místo. Takový strom je totiž hostitelem stovek druhů živočichů i rostlin, především ptáků. Na fotografii sami vidíte, že už teď stromky v krajině krásně vynikají.
nejblíže obci buk ke cti sv. Václava
vedle panelu č. 8
v blízkosti 5 starých topolů
tyto mladé buky
už začínají tvořit dominantu obce a ekologicky štědrý domov.
Sv. Hubert
Podle Wikipedie:
Svatý Hubert byl franský biskup, zakladatel města Lutychu a křesťanský svatý. Podle legendy se náboženskému životu zasvětil po setkání s jelenem na honu a je proto patronem lovců a myslivců. Datum narození: 656 n. l., Toulouse, Francie Úmrtí: 30. května 727 n. l., Voeren, Belgie Svátek: 3. listopad Atributy: biskup, jelen, kříž, kniha, lovec, roh, šípy Místo pohřbení: Saint-Hubert, Belgie
Žitopis podrobně díky farnosti Dolní Bojanovice:
Hubert žil rozmařilým životem na královském dvoře. Zrovna na Velký pátek, v době zákazu lovu, se pořádala štvanice, které se zúčastnil i Hubert s družinou přátel a služebníků. Spatřili kapitálního jelena, kterého pronásledovali až do hlubokého lesa. Všichni již stíhání vzdali, ale Hubert, rozvášněný lovem, se vydal sám do nejtemnějších houštin. Najednou se mu jelen ztratil a unavený Hubert sestoupil z koně. Usedl na skálu, aby si odpočinul.
Náhle za sebou zaslechl šramot. Když pozvedl zrak, spatřil na skále jelena, za kterým se tak neúprosně hnal. Jelen stál klidně a mezi parohy něco tak silně zářilo, že kůň se vzepjal a psi se třásli strachem. Huberta se zmocnila bázeň, ale jelikož se jelen stále nehýbal, přistoupil k němu blíž. Tu uviděl, jak jelenovi mezi parohy září překrásný kříž. A tu uslyšel tajemná slova: „Huberte, proč neustále hledáš a lovíš zvěř? Je už na čase, abys začal hledat mě, neboť já jsem Pán a Bůh, který byl za tebe a všechen lid ukřižovaný.“
Hubert zašeptal: „Pane Bože, již vícekrát jsem o Tobě slyšel, ale dodnes jsem v Tebe nevěřil a nechtěl Tě jako pravého Boha. Bože, co chceš, abych udělal, ukaž mně cestu Pravdy a Tvé vůle!“ A tajemný hlas pokračoval: „Huberte, musíš přemoci sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne. Jdi k biskupovi Lambertovi do Maastrichtu. Bude tě učit a řekne ti, co musíš učinit, aby sis zasloužil život věčný.“
Hubert padl na kolena a uvěřil v Ježíše Krista. Zbavil se všeho majetku a uchýlil se k biskupovi Lambertovi do Maastrichtu, který ho posléze vysvětil na kněze.
Sedmnáct let po smrti Hubertově byl neznámým klerikem sepsán jeho první životopis „Vita sancti Huberti“. Tento a další tři životopisy, pocházející od různých autorů před 15.stoletím, se nezmiňují o legendě zjevení jelena se zářícím křížem mezi parohy. Legendu vzpomíná poprvé v pořadí pátý životopis z 15.století.
Jelen představuje odnepaměti dokonalý typ lovné zvěře a pro Evropu je též nejtypičtější. Působí majestátně a ušlechtile. Posvátným zvířetem byl již v pravěku a naši předkové mu přisuzovali kouzelné vlastnosti. Prvotní křesťanskou církví byl jelen přijat jako symbol světla, který přivedl pohany ke křesťanství. Křesťanské legendy o posvátných jelenech jsou rozšířeny téměř po celé Evropě. V některých prvních křesťanských knihách se Kristus zjevuje jako jelen, který má stříbrné nebo zlaté paroží, které mu samo svítí nebo světélkuje nebo má mezi parohy zářící kříž. Zobrazován byl jako desaterák, nesoucí desatero božích přikázání. Zjevení takového jelena je poprvé popsáno v legendě o sv. Eustachovi z 2.století n.l.
736 529 221
penaz.vm@seznam.cz
