Už přiletěli

Dnes běhal po zamrzlém potoce pod naším rybníkem konipásek - první, kterého jsem letos viděl.

Konipas bílý       Čejka chocholatá             Díky, Wiky.

Přál jsem mu, aby tu zimu vydržel. A vzpomněl jsem si, že na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout. To říkali už dávo a dávno. Když pak ale už ne tak dávno, jen asi 450 let přeskočili v kalendáři 10 dní, skřivani je neposlechli a přilétávají dál podle svého. Loni jsem prvního skřivana slyšel 18.2. na Vejdochu a letos u Panny Marie Bohdalovské na Havlině nad Chroustovem jsem v mlze zaslechl jeho hlas poprvé v sobotu 20.2. a hned po neděli jsem uviděl i další. Vzpomněl jsem si však také na to, že naši předkové (spojeni více s přírodou a naprosto odpojeni od počítačů) s větší radostí vítali první konipásky než první skřivany. Skřivani se totiž ozvali a pak zmizeli neznámo kde, zatímco konipásci už zůstali v blízkosti obydlí. 

P.S. 1. března jsem pod Havlinou v rámci služební cesty ve svém pracovním obvodu viděl a slyšel i první letošní čejku. 

P.P.S. Jazykové okénko otevřené do všech stran:

Skřivan polní, vědecky Alauda arvensis: alauda je galského původu, asi  z aloel, což je kousek hovězího asi tak velký jako skřivánek na jehlici - arva je latinsky pole. Francouzsky stejně, anglicky Sky Lark = nebeský skřivan. Slovensky: škovránok poĺný,  polsky: skowronek polny,  chorvatsky: poljska ševa.

„Drobné zpěváčky u nás ve Francii nelovíme, pouze skřivany.“ byla odpověď francouzského rolníka, když jsem mu řekl, že se u nás říká, že při přeletu do teplých krajin u nich loví naše malé zpěváčky.                        

Konipas je latinsky Motacilla, toto slovo utvořil uměle Varro (116 až 27 před Kristem), ale nedal k němu vysvětlení. V klasické latině moto = pohybuji, ale cilla = ocas pochází z vulgární latiny - obojí se však nikdy nemíchalo. V klasické latině sice cillo  je také pohybuji, ale Varro by nespojil dvě slova stejného významu k sobě, slovníky  to dokazují. Francouzsky pasačka, v některých krajích tlouštík, protože před odletem velmi ztuční.

Konipas bílý = Motacilla alba:albus je latinsky bílý, francouzsky k. šedý, anglicky k. bílý, německy k. potoční. Staročesky třasořitka. Slovensky:  trasochvost biely, polsky: pliszka siwa , chorvatsky: bijela pastirica.

Čejka chocholatá má odborný název Vannelus vannelus, protože v latině  vannus je lopata k provívání zrna, vannulus je malá lopatka a čejky při zásnubních letech lítají nahoru a dolů na stejném místě podobně jako se přehazovalo obilí při vátí.  

Odtud pochází francouzské Vanneau, zapsané už v roce 1530, protože čejka lítá sem tam podobně jako se někdy zrno prosívá v košíku se dvěma držadly, kterému říkali van a dodnes se používá slovo vannnerie – košíkářské řemeslo.

Druhé francouzské jméno Huppé – chocholatá, nás vede k češtině, kde jméno čejka bude asi zvukomalebné, stejně jako moravský název Knihy, německý Kiebitz a ruský Čibis, maďarský Bibic nebo anglický Peewit.

Naši bratři za Lamanšským kanálem čejce také říkají  Lapwing – něco jak šplouchalka podle zvuků křídel při jejím nalétávání tam a zpět..  Italové jí říkají Pavoncela – malý páv a Katalánci Frederluga – zimomřivá, proože v jejich zemi čejka není stěhovavá a zimu s snáší s nimi.

Bližší bratři Poláci jí říkají czajka pospolita a ti nejbližší na Slovensku Cíbik chochlatý.