Jaro je tady

Před farou právě rozkvetly bledule přesazené ze zahrady u mého rodného domu, dar mé švagrové. Sněženky od ní jsou u kostela. Je zajímavé, že v starozákonní knize Moudrosti v 7 verši 2. kapitoly čteme: ... ať nám neunikne žádný květ jara!

Není to jen výzva k cestě do zahrady a vycházkám do přírody a pozorováním jara, ale i k radostné modlitbě, třeba žalmu 8. 

    Díky, Wiky.

8,2 Hospodine, náš Pane, jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi, svou velebností převýšils nebesa!

8,3 Z úst dětí a nemluvňat sis připravil slávu navzdory svým odpůrcům, abys umlčel pomstychtivého nepřítele.

8,4 Když se zahledím na tvá nebesa, dílo tvých prstů, na měsíc, na hvězdy, které jsi stvořil:

8,5 Co je člověk, že na něho myslíš, co je smrtelník, že se o něho staráš?

8,6 Učinils ho jen o málo menším než jsou andělé, ověnčils ho ctí a slávou,

8,7 dals mu vládnout nad dílem svých rukou, položils mu k nohám všechno:

8,8 ovce i veškerý dobytek, k tomu i polní zvířata,

8,9 ptáky na nebi a ryby v moři, vše, co se hemží na stezkách moří.

8,10 Hospodine, náš Pane, jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi!